Historie školy

    První škola v obci byla postavena asi v roce 1780 na místě dnešního
obecního úřadu. V roce 1863 byl ke škole přistavěn byt a v roce 1866 byla školní
budova ještě rozšířena a celkově opravena. V roce 1878 byly zřízeny 2 třídy,
z nichž jedna byla umístěna do č.p.105 v objektu zvaném „ Žlabovna “. Rokem
1891 se datuje zřízení 4.třídy. Usnesením obecního zastupitelstva v roce 1887 byla
škola vyňata z majetku a správy obce a nadále ji řídila místní školní rada.
Ve stejném roce byl pro zřízení školní zahrady pronajat pozemek od knížecího
velkostatku. K tomuto účelu sloužil ještě v padesátých letech 20. století. V tomto
období činil průměrný počet žáků školy 293. V roce 1897 byla v Mladějovicích
postavena škola. Z toho důvodu byla v Cehnicích zrušena 4.třída. 1.ledna 1903 byl
při cehnické obecní škole zřízen nově hospodářský kurz, ve kterém probíhala
stanovená výuka několik hodin týdně.
Pokud mluvíme o škole, jednalo se vždy o školu obecnou.V létech 1928,
později pak 1934 a 1939 byly zaznamenány první pokusy o zřízení měšťanské
školy. Bohužel ale přílišná liknavost tehdejších obecních zastupitelů, ale
i nedostatek finančních prostředků to nedovolily. Změna nastala krátce
po ukončení II. svět. války. Už 20.června 1945 se Revoluční národní výbor
jednohlasně usnesl vybudovat v obci tak dlouho požadovanou měšťanskou školu.
Třídy byly prozatimně umístěny z části v původní obecné škole (č.p. 76), z části
v pronajatých objektech. Sloužily k tomu například místnosti u zemědělce
pana Kožešníka (č.p. 31) nebo sály obou cehnických hospod „ U Kůtů “ (č.p. 34)
a „U Staňků“ (č.p. 9).
Žádost o zřízení školy byla schválena ONV Strakonice a doporučena
Zemské školní radě v Praze. Podporu poskytly MNV v Mladějovicích, Třešovicích
a Dunovicích. Později se přidal také Jinín. Jednání v Praze se však vlekla, protože
o zřízení „ měšťanky “ usilovaly i obce Paračov a Drahonice. Proto cehnický
národní výbor rozhodl dne 14.4.1946 okamžitě začít s adaptací obecního domu
č.p.105 na budovu nové měšťanské školy tak, aby získal prvenství v rozhodování
o umístění nové školy.
Občané Cehnic se zavázali k potřebné brigádnické práci zdarma a v obci
byla provedena finanční sbírka. Vynesla tehdy obrovskou částku 420.000 Kč, čímž
byl naplněn základní finanční obnos pro zahájení stavby. K tomu však ještě bylo
nutno vypůjčit si od Kampeličky 1.000.000 Kč pro pokrytí nákladů celé stavby.
Členové MNV museli svými podpisy i majetkem zaručit splatitelnost uvedeného
dluhu.
Stavební plány navrhl strakonický stavitel Josef Žák a vlastní stavbu
provedla firma Josefa Franka ze Strakonic. Stavbyvedoucím byl cehnický rodák
František Černík. Na stavbě vydatně pomáhalo mnoho místních občanů. Vzhledem
k naprostému nedostatku stavebních materiálů v poválečné době, byla zprovozněna
v té době nepoužívaná cihelna v Třešovicích. Zde byl vyroben potřebný objem
zdících materiálů. Dopravu veškerého materiálu zajišťovali cehničtí zemědělci
vlastními potahy.
Díky obrovskému úsilí a nasazení byla škola pod střechou již koncem září
1946. Provizorně byly upraveny v nové budově zatím 3 třídy, v nich se začalo
vyučovat již od 3.ledna 1947. Dostavba celé školy byla ukončena v září 1947.
Budova školy měla 6 tříd, ředitelnu, sborovnu, školní kuchyň , 4 kabinety
a sociální zařízení. Všechny třídy byly vybaveny potřebným nábytkem
a rozhlasovým zařízením. Zároveň byl vybudován i vlastní školní vodovod.

Přehled finančních nákladů na vybudování školy:
dary občanů Cehnic 420.000 Kčs
dobrovolná práce 650.000 Kčs
půjčka obce Cehnice 1.000.000 Kčs
podpora ZNV v Praze 400.000 Kčs
vnitřní zařízení 134.450 Kčs
projektor, rozhlas 68.800 Kčs
knihovna 42.000 Kčs
ostatní pomůcky 48.600 Kčs
školní hřiště 3.600 Kčs
školní kuchyně 110.000 Kčs
ÚHRNEM : 2.894.950 Kč
Slavnostně otevřena a předána k užívání byla škola 21. září 1947. Při této
příležitosti věnovali přítomní na zařízení školy ještě 30.600 Kč.

Přestavba školy - 2010

-začátek červen 2010-ukončení září 2010 - financováno z fondů EU



Více zde: http://www.zscehnice.cz/o-nas/

Obec Cehnice

  Jméno obce Cehnice je zmiňováno zhruba ve 13. století. Staré prameny
však uvádějí založení podstatně dříve, někdy v rozmezí mezi 9. a 11. stoletím.
Obec měla být založena původně na vrchu zvaném „ Kostelík “ v okolí menšího
strážního hradu. Tento hrádek sloužil jako ochrana „Zemské stezky“, po níž byla
dopravována zejména sůl a předměty osobní spotřeby, jichž byl v tu dobu
v českých zemích nedostatek. Hrádek postupně během staletí ztrácel na významu
a byl ve 14. století nahrazen tvrzí, která po několika přestavbách stojí dodnes
na místě jejího založení.
Obec vznikla pravděpodobně ze dvou původních malých sídelních částí,
rozkládajících se kolem dvou návesních rybníků v okolí tvrze. Nejstarší částí obce
je připomínána část Hradčany nebo také Račany, jejíž obyvatelé vykonávali strážní
službu na uvedeném hradu.
Podle dochovaných pramenů obec Cehnice v prvopočátku patřila
knížectví pražskému. To je později, někdy ve 13. století, věnovalo za dobré služby
pánům z Říčan, majících ve znaku květ leknínu. Jejich rod si obec udržel téměř
po tři staletí. V pozdější době se majitelé střídali. Od roku 1782 přešly Cehnice
do majetku hraběte z Windischgrätzu, později povýšeného do stavu knížecího.
majetku tohoto rodu byla obec prakticky až do založení Československa.
Obec Cehnice má ve své historii i několik událostí,které nelze opomenout.
Na přelomu 16. a 17. století byla obec císařským rozhodnutím povýšena
na městečko s právem pořádání trhů. Po třicetileté válce a velkém požáru však již
nikdy své původní velikosti nedosáhla. Starými prameny je rovněž připomínána
i vybudovaná podzemní chodba vedoucí z cehnické tvrze směrem k bývalé
vrchnostenské hájovně zvané „Mamušina“ a dále až do Mladějovic do míst, kde se
říká „ Na hradě“.
K dalším zajímavostem patří založení poštovního úřadu v obci v roce
1869 a založení c. a k. četnické stanice v roce 1887. V roce 1847 byl v Cehnicích
otevřen důl na těžbu uhlí – lignitu v lokalitě „Na Hůrkách“, kde se těžilo
s přestávkami až do roku 1917.
V roce 1904 byly uskutečněny v cehnickém katastru velké císařské
manévry za osobní účasti samotného císaře Františka Josefa I.
V I.světové válce padlo v bojích za císaře pána několik desítek
cehnických občanů. Na jejich památku byl postaven pomník ve středu obce.
Po celou dobu první republiky, ba dokonce i během protektorátního
zřízení šířili slávu obce nejen v Evropě, ale i na Blízkém východě a severu Afriky
muzikanti hrající v 7 kapelách proslulých cirkusů.
Ve II. světové válce bylo zastřeleno nebo umučeno v koncentračních
táorech 9 cehnických občanů. Jejich pomník je vybudován u hlavní silnice
směrem na Vodňany.

www.cehnice.cz