Do čtvrtého cyklákového dne jsme vstoupili svižnou snídaní, a už v 9:00 byli připraveni před chatou vyrazit. Na programu jsme měli překonávací den a počasí jsme si nachystali jasné a slunečné. Pan učitel Brabec se po středečním odpočinku cítil již lépe, a tak se rozhodl vyrazit též a vzít si na starost pomalejší skupinu. Únava byla zřetelná, ale chuť vyrazit na výlet též.
Na úvod jsme vystoupali 6 km na místní cyklomagistrálu a provedli první rozdělení. Rychlejší tak prvních pár set metrů pokračovali ve složení Adam Miklas, Vašek Prokop, Adam Šochman, Róza Sámelová a JP. Po chvíli jsme vyhodnotili, že Adam Š. sice šlape konstatně z kopce, do kopce a po rovině, ale dnes je to rychlostně spíše na skupinku pomalejší. Róza se pak statečně držela další dva kilometry, kdy se ozval její bolavý kotník a tak se též přesunula ke skupině pomalejší, která stále ještě pokračovala po stejné trase.
Rychlá skupinka AM, VP, JP tak velmi svižným tempem pokračovala po cyklostezce až do Prášil, stoupání tentokrát probíhala ve stylu “šlapeme – jedeme – nestačíme s dechem, tak kopec nekomentujeme :-)”, sjezdy skrz oblaka žlutého pylu v tempu velmi svižném. V Prášilech jsme se krátce občerstvili a vystoupall další slušný kopec až na hraniční přechod Gsengt a stoupali ještě dále do Německa. Po takové dřině jsme byli odměněni 3 km lesním luxusním supersjezdem po hladké zcela prázdné asfaltce dostatečného sklonu, aby to jelo opravdu rychle. Poté jsme objeli německé pár německých vesniček a do Železné Rudy se vrátili po hladkém asfaltu hlavní silnice, ovšem tentokrát v táhlém, mírném, ovšem neustálém soupání v délce 10 km. V Železné Rudě jsme byli už ve dvě hodiny, a kluci si tak najeli slušných 53 km kopcovitým terénem, a vypadali, že se projeli více než řádně, a vypadali, že jsou opět dost unaveni :-). JP se vydal ještě naproti pomalé skupince směrem cyklomagistrála.
Pomalá skupinka pod vedením pana učitele Brabce postupovala zvolna přes Hůrku směrem do Prášil a zakusovala se statečně do stoupání i sjezdů. Jeli jinou trasu, než v pondělí odpoledne, cesta přes les tak byla sice stejně krásná, ale o to strmější. Sjezdy ovšem mnohem lepší a v Prášilech si tak skupinka dopřála více než hodinový slunečný oběd a nákup v a vydala se zpět, mírně odlišnou trasou, i když též s návratem na cyklomagistrálu. Ve volných prostranstvích cyklisty jedoucí sluncem zalitou krajinou dohánělo sluníčko a některým poněkud zabarvilo ruce do červena :-). V kufrech a batozích některých (viď, Klárko) se skrývaly opalovací krémy s faktorem až 50, ovšem tak nějak si jich asi nevšimli. Pozvolným postupem, průběžným tlačením kola do větších i menších kopečků se tak skupina nakonec propracovala až do chaty, již znovu rozdělena na další dvě menší skupinky pod vedením JB a JP. I pomalejší skupina se dnes velmi překonala a najela 44 km krajinou sice o něco méně kopcovitou, ale i tak dostatečně náročnou, aby na svůj výkon mohla být pyšná.
Po hodinovém odpočinku následovala rozcházecí procházka nad sjezdovky (povinně všichni 20 min. a zájemci pak celý okruh), malá pampelišková bitva, gymnastika v lesní tělocvičně a oblíbené kutálení a kotrmelce na sjezdovce. Na závěr jsme ještě zkusili jít kousek proti proudu potoka jako hledači pramenů Amazonky.
Až do této chvíle to byl opravdu fantastický den ve skvělé náladě a s vynikajícími výkony. Po večeři ovšem následovalo několik drobných i méně drobných incidentů,, které překročily vymezené hranice a poněkud zkalily dojem ze skvělého dne a zatím skvělého cykláku, a tak jsme den uzavřeli v tichosti na pokojích už v deset hodin.
Na pátečním programu je vyjížďka na Pancíř, svižné balení a odjezd domů. Vše zvládneme jako jedna volně jedoucí skupinka, neb pan učitel Brabec zatím v ideální formě není.
