Konec školního roku je vždy ve znamení smíšených pocitů. Většina se těší na prázniny, někteří jsou smutní z toho, že dva měsíce neuvidí své spolužáky, někteří se těší na své vybrané střední školy, někteří odcházejí s obavami, jaké to na nové škole bude… Letošní loučení s deváťáky bylo ale jiné, než to v uplynulých letech.
Radost z přebírání cen za DUMku, sportovní den a další zastínilo loučení s oblíbenými deváťáky, ale také s oblíbenou paní ředitelkou. Následující řádky se ponesou jen v pozitivním duchu plného díků a vděčnosti za to, co pro nás všechny (děti z MŠ, žáky ze ZŠ, zaměstnance, ale i zákonné zástupce) paní ředitelka zajistila, vykomunikovala, zabezpečila. Každý z nás si přejeme chodit do školy, do práce s pocitem, že “se prostě těšíte”. A to se jí podařilo.
Díky ní jsme měli všichni kvalitní a vybavené zázemí. Zajistila nám také prostředí, kde jsme se cítili bezpečně – v mnoha ohledech.
Paní ředitelko, DĚKUJEME! Vážíme si Vás a jsme vděční za to, že jste tu pro nás byla vždy, kdykoliv jsme potřebovali!
…
Rádi bychom uvedli proslov paní ředitelky, kterým se loučila se školou:
Proslov pro deváťáky
Přátelé, přišel čas poděkování, pohlazení i posledního pokynu.
Překročili jste práh dětství a putujete do světa plného příležitostí.
Písmena, početní příklady, projekty i pokusy jste pilně plnili po celých devět let.
Poznali jste pravé přátele, první prohry, první polibky i první pochvaly.
Pochopení, podpora, porozumění – to vše vám pedagogové poskytovali s péčí a pokorou.
Překážky jste překonávali s pevnou vůlí a postupně jste rostli v osobnosti.
Přestože před vámi stojí proměnlivá budoucnost, pamatujte – pevné základy už máte.
Povinnosti vás čekají nové, přátelství však posilujte i nadále.
Přejeme vám poznání, pokoru, pevnost a především plno radosti na každém kroku.
Před vámi je plátno, na které můžete namalovat příběh podle svých přání.
Pokaždé, když budete váhat, připomeňte si, co všechno jste už dokázali.
Přijímejte život s otevřeným srdcem, přemýšlejte s vlastním rozumem a prožívejte naplno.
Pochlubte se někdy, podívejte se zpět – a přijďte pozdravit.
Přeji vám pevné nervy, pozitivní přístup a poctivou cestu životem.
Pusu na rozloučenou posílá celá škola.
…po proslovu deváťáků…
Loučím se s vámi po krásných 12ti letech, které jsem měla tu čest strávit v této škole – s vámi, milými kolegy, dětmi, rodiči, a celou školní komunitou.
Byla to cesta plná výzev, radosti, objevování, růstu – a hlavně společné práce na tom, aby škola nebyla jen budovou, ale živým, bezpečným a inspirujícím místem.
Když se ohlédnu, vidím školu, která se posunula kupředu – nejen po stránce materiální, ale hlavně lidské. Vidím děti, které se nebojí ptát, ani smát. Vidím tým, který táhne za jeden provaz, který umí držet při sobě v dobrém i náročnějším období.
To všechno by nebylo možné bez vás. Každý z vás v tom hraje svou roli – a já jsem vám za to z celého srdce vděčná.
Odcházím s pocitem naplnění, hrdosti a pokory. Vás prosím, abyste si i nadále věřili, podporovali se a neztráceli to nejdůležitější – smysl, proč to všechno děláme. Kvůli dětem.
Loučím se, ale srdcem zůstávám.
Děkuji vám za každý den, za důvěru i slova podpory. Děkuji, že jste mi umožnili být součástí této výjimečné školy.
Přeji vám krásné prázdniny a hodně sil do dalších let. A nezapomeňte – i když se naše cesty rozcházejí, to, co jsme společně vytvořili, zůstává.
