Úterý
Dnešní ráno pro všechny účastníky začalo budíčkem v 7:00. Díky snídani ve formě švédských stolů si každý mohl vybrat své oblíbené jídlo a nabrat tak síly na dopolední lyžování. Na samotné jídlo bylo času dostatek, nicméně ranní aktivity se zde odehrávají v rychlém sledu. Musíme se totiž všichni rychle obléct a včas vyrazit na skibus, který nás odváží z Kobylnice do Skiareálu Lipno.
Počasí nám přeje a sníh drží! Na všech sjezdovkách se všichni lyžaři krásně rozprostírají a tím pádem je všude dost místa pro bezpečné lyžování a prohlubování dovedností v nových technikách. Toto dopoledne jsme zasvětili vyššímu důrazu na technické lyžování a jízdu ve větší skupině. Rozumíme tím rozjezdy do sjezdovky, pohyb na ní a zastavování na správných místech svahu tak, aby to bylo bezpečné. Během pauz mezi lyžováním oba instruktoři dále vysvětlovali techniku a snažili se odstranit chyby, které u jednotlivých jezdců pozorovali. Čas tady plyne poněkud rychleji, než jsme zvyklí. Sotva jsme se rozkoukali, bylo potřeba spěchat na ubytování, abychom stihli oběd. A bylo na co se těšit. Paní kuchařka nám připravila výborné kuřecí stehno s rýží a zeleninovým salátem. Talíře po chvíli zely prázdnotou, což je dobrou vizitkou pro místní kuchyni.
Po obědě bylo trochu času nechat si slehnout a poté jsme se opět museli chystat na autobus. Trochu nás děsilo počasí, jelikož mělo být moc hezky a teplo. To nejsou dobré podmínky pro kvalitu sněhu. Nicméně obavy byly zbytečné a my si užívali příjemné sjezdování. Chladnější vzduch a sluníčko vytvořily dokonalou kombinaci podmínek, za což jsme byli jen rádi. Ježdění jsme v tuto chvíli pojali trochu volněji a nesoustředili se tak na techniku, ale na to, aby žáci měli i prožitek z jízdy.
Po návratu ze skiareálu žáci dostali osobní volno a mohli se věnovat svým aktivitám nebo prohlubovat přátelství naskrz třídami druhého stupně. Měli prostor až do večeře, přibližně hodinu a půl. K jídlu si tady pro nás připravili domácí sekanou, bramborovou kaši a kyselou okurku. Bohužel nesklidila takový úspěch jako kuře s rýží, ale prázdné talíře stále nebyly pouhou výjimkou. Po večeři následovalo velmi krátké shrnutí dne, kdy jsme všechny pochválili za chování na sjezdovce i ve společnosti. Tato skupina funguje jako jeden celek a mají starost jeden o druhého. Další a poslední aktivitou byla soutěž v hádání živého obrazu na zadané téma. Každý pokoj dostal námět, který musel ztvárnit a poté ho předvést ostatním. Kdo uhádl nejvíce živých obrazů, vyhrál. Pak už zbývala přibližně hodina do večerky a nastala tedy chvíle pro osobní hygienu a přípravu na spánek. Po takto náročném dni, pro všechny zasloužený.
Jiří Brabec
