Čtvrtek
Tento den započal stejně, jako každý jiný. Společně s dětmi jsme šli v 7:30 na snídani, dosyta se najedli a šli se obléct do lyžařské výstroje. Ranní rituál v tomto pořadí se nám rychle dostal pod kůži a stala se z něj spíše rutina. Nebyl tedy žádný problém s časem a nedochvilností. Všichni byli vždy včas nastoupeni před ubytováním, připraveni k odchodu na skibus.
Dopoledne jsme se spojili do jedné velké skupiny a pod vedením všech instruktorů projeli každou sjezdovku, aby děti měly přehled o celém ski-areálu Lipno. To pro případ, že by se sem někdy vydaly lyžovat například s rodinou. Vše dopoledne probíhalo víceméně hladce, až na pár
nevinných pádů, které se obešly bez vážných zranění. Celý první půlden nám krásně vystačil na prozkoumání celého zbytku areálu, kam jsme se během výcviku nestihli podívat. Pak jsme zavčasu sjeli dolů k naší buňce, zuli lyže a lyžáky a vydali se na oběd. Po něm následoval krátký polední klid na slehnutí a částečnému nabrání sil a opět jsme se vydali na sjezdovku.
V odpoledních hodinách jsme udělali krátký briefing pro všechny žáky, kteří měli od rodičů podepsaný papír s dovolením volných jízd na prozkoumaných sjezdovkách a pustili je užít si poslední chvíle lyžování. Instruktoři jezdili po všech sjezdovkách mezi dětmi a monitorovali jejich pohyb. Vše proběhlo hladce, bez jediného pádu a též všichni žáci byli včas na místě srazu, před posledním sjezdem k buňce. Byli jsme nuceni skončit o pár minut dříve, jelikož nás čekal úklid lyží a lyžáků do cestovních vaků. Bylo to potřeba, abychom druhý den mohli přijet a hbitě naskládat vaky do autobusu a vyrazit domů.
Po odpoledním lyžování již byli žáci značně unaveni. Do večeře dostali cca hodinu času osobního volna na odpočinek a po večeři jsme jim ponechali volnou zábavu pod dohledem. Dokonce jsme si s některými žáky zahráli na kytaru a zazpívali pár oblíbených písní. Kolem času večerky, která byla ve 22 hodin, začaly jednotlivé pokoje utichat a nebylo třeba děti přemlouvat, aby šly spát. Poslední den lyžování jim přeci jen dal trochu zabrat a je pochopitelné, že všichni byli unaveni.
Pátek
Ráno proběhlo již klasicky, jako po celý týden. Budíček, snídaně a pak změna. Čekal nás velký úklid pokojů a balení. Tato činnost nedělala nikomu z žáků problém a zase jsme byli připraveni s předstihem. Stačilo pak zavolat panu řidiči autobusu, který pro nás jel, zeptat se ho, jestli dorazí ve smluveném čase a bylo hotovo. Řidič přijel o půl hodiny dříve a my se mohli vypravit. Cestou jsme se stavili pro již sbalené lyže a souběžně s tím jsme vrátili skipasy. Pak už nám nic nebránilo vydat se na cestu domů. Zpět ke škole nás pan řidič dovezl v předem určeném čase a všichni rodiče si vyzvedli své děti. Konec lyžařského zájezdu byl prosvícen teplými paprsky jarního slunce a doprovázely nás na samostatných cestách domů. Celý lyžařský kurz utekl jako voda a my se těšíme, jaká dobrodružství nám přinese ten další.
Jiří Brabec
