Rozloučení s deváťáky

Předposlední den školního roku 2025/2026 patřil tradičně nejen vyhlašování soutěží a celoročních akcí, ale především deváťákům. Paní učitelka třídní, Irena Malotová, přichystala svým žákům slavnostní zakončení školní docházky. Dnes jsme se tedy rozloučili a štěstí do dalších let nejen na vybraných školách popřáli: Amál, Mili, Adél, Verče, Lucce a Lucce, Maky, Stelče, Páťovi, Jirkovi, Samovi, Fílovi a přejeme i dvěma dnes nepřítomným, Vojtovi a Danovi. 

A jelikož tento den patřil především všem jmenovaným, i zde dostanou prostor jejich slova:

Vážení učitelé, rodiče, spolužáci a milí hosté,

dnes tu stojíme naposledy jako žáci deváté třídy. Je až neuvěřitelné, jak rychle těch devět let uteklo. Připadá nám to jako včera, kdy jsme poprvé přišli do školy s novými aktovkami, plní očekávání a možná i trochu nervózní. A dnes se s touto kapitolou našeho života loučíme.

Za těch devět let jsme nezažili jen písemky, zkoušení a domácí úkoly. Zažili jsme přátelství, výlety, školy v přírodě, společné zážitky, spoustu smíchu, ale i chvíle, kdy jsme si navzájem pomáhali. Každý z těch okamžiků nás nějak ovlivnil a pomohl nám vyrůst v lidi, kterými jsme dnes.

Velké poděkování patří všem našim učitelům.

Děkujeme paní učitelce Košákové za její nekonečnou trpělivost. Málokdo by dokázal vysvětlovat jednu látku třeba i desetkrát, než ji opravdu pochopíme, ale ona to dokázala vždy s úsměvem.

Děkujeme paní učitelce Němečkové za to, že nás učila anglicky, i když se naše angličtina občas nedala úplně poslouchat.

Děkujeme panu učiteli Marouškovi za to, že nás naučil fyziku a dokázal z hodin udělat něco víc než jen obyčejné učení. A také za jeho trpělivost při práci s excelovými tabulkami.

Děkujeme panu učiteli Rákosníkovi za němčinu, i když je asi všem jasné, že z nás žádní velcí němčináři nebudou.

Děkujeme paní učitelce Sukové za to, že dokázala ocenit každý náš obrázek, i když se nám zrovna moc nepovedl.

Děkujeme panu učiteli Brabcovi za to, že nám ukázal, že učitel nemusí být jen někdo, kdo stojí před tabulí. Vždy nám zlepšil den, když jsme si mohli společně zazpívat nebo zahrát na kytaru.

Děkujeme panu učiteli Hromádkovi za všechny procházky a hodiny tělocviku, které jsme spolu zažili. A také za jeho fotbalová kolečka, která jsme sice nikdy moc rádi neměli, ale dnes na ně budeme vzpomínat s úsměvem.

Děkujeme také panu řediteli za to, že nám vždy vyšel vstříc a ukázal nám, že chemie nemusí být jen o nudných vzorcích a prvcích.

Velké díky patří paním učitelkám, které nás provázely prvním stupněm. Děkujeme paní učitelce Grufíkové, se kterou jsme na této škole začali naši cestu. Dala nám první základy, první školní zážitky a pomohla nám udělat první kroky na této škole.

Děkujeme také paní učitelce Jonášové za její péči, podporu a čas, který nám věnovala. Díky ní byly školní dny často o něco hezčí.

A nakonec přichází to největší poděkování. Paní učitelce Malotové. Paní učitelka nás měla od páté třídy až do samotného konce deváté. Prožívala s námi pubertu, hádky, špatné nálady i všechny naše průšvihy. A přesto nás nikdy nepřestala podporovat a věřit nám.

Děkujeme za všechny dějepisné výlety. Možná jsme se občas netvářili nadšeně, možná jsme si někdy stěžovali, ale dnes bychom dali všechno za to, abychom mohli jet ještě na jeden takový výlet společně.

Děkujeme za každou radu, za každé povzbuzení, za každou chvíli, kdy jste se nás zastala, i za chvíle, kdy jste nám musela domluvit. Díky vám jsme se do školy těšili. Nemohli jsme si přát lepší třídní učitelku a jsme nesmírně rádi, že právě vy jste s námi mohla být během těch posledních a nejdůležitějších let na základní škole.

A samozřejmě děkujeme i vám, všem žákům, kteří tady dnes stojíte. Každý z vás se nějakým způsobem podílel na tom, aby se nám na této škole dobře žilo. Ať už jste byli naši kamarádi, nebo jen lidé, které jsme každý den potkávali na chodbách.

Jednou tady budete stát také. Možná vám teď připadá, že devět let je strašně dlouhá doba. Ale věřte nám, uteče to mnohem rychleji, než si myslíte. Proto si užívejte každý školní rok, každou přestávku, každý výlet i každou společnou chvíli. Protože až se jednou ohlédnete zpět, zjistíte, že to nebyly známky ani testy, na co budete vzpomínat nejvíc. Budou to lidé, které jste potkali, zážitky, které jste spolu prožili, a vzpomínky, které vám už nikdo nevezme.

Děkujeme za všechno.

deváťáci