Den před svátkem sv. Mikuláše pod cehnickou školou ožilo peklo. Hemžilo se mnoha čerty, kteří si brousili zuby na žáky, kteří snad mohli během roku napáchat nějaké to “zlo”. Nicméně ochrannou ruku nad dětmi tradičně drželi andělé i Mikuláš a tak počet žáků ve škole nakonec zůstal beze změny, i když někteří okusili cestu do pekla přímo v pytli.
Čertovská skupina byla přivítána v každé třídě základní i mateřské školy. Někde se zpívalo, jinde se četly hříšné a pochvalné listiny. Ti, kdo se nebáli, vyrazili posléze do útrob pekla, odkud se mohli vysvobodit díky hádankám. Jejich kroky pak vedly vzhůru k nebeské bráně, kde na ně čekal sv. Petr a vřele je spolu s dalšími andělíčky v nebi přivítal. Tam si společně zazpívali, řekli básničky a popovídali. Nejstatečnější třídou byla jednoznačně MŠ1 s těmi úplně nejmenšími dětmi, které se také odvážily do samotného pekla nakouknout.
