Ve čtvrtek 21. 4. 2022, těsně před Dnem Země byl do středu školního dvora vysazen platan.
Ve dnech předcházejících výsadbě kluci (a holky) z osmého ročníku vykopali v kamenitém terénu jámu a drobně upravili terén. V hodinách češtiny se psaly krátké žákovské vzkazy pro strom, s útržky aktuálního dění. Přepsané do malého trvanlivého zápisníku byly doplněny o podpisy všech žáků a vytvořily obsah malé časové schránky.
Drobnou školní slavnost jsme ve čtvrtek začali v 9:30 shromážděním všech tříd školy i školky, krátké úvodní slovo měla paní starostka, která připomněla, že na školním dvoře vždy nějaký výrazný strom stál (a poslední kaštan byl už nemocný a bylo nutné ho pokácet). Poté si vzal slovo pan Jaroslav Brůžek, vedoucí odboru životního prostředí a bývalý absolvent cehnické základky, který vysvětlil něco málo o samotném stromu a také o jeho sázení a sázení stromů obecně.
Protože jáma byla trošku hlubší, než bylo potřeba, nejprve jsme ji zaházeli a udusali na potřebnou hloubku, a následně pan Brůžek se svým kolegou zahradníkem panem Turkem strom s balem opatrně nakulili na správné místo tak, aby nedošlo k poškození kmene a koruny. Časovou schránku jsme umístili tak, aby nepřekážela kořenům.
Pět nachystaných žaček zvolna přečetlo několik vybraných vzkazů pro platan, zatímco ochotní žákovští zahradníci zarovnávali terén okolo stromu.
Na závěr jsme si udělali jednu společnou fotografii a nechali zahradníky dokončit výztuhu a závlahový lem okolo platanu.
V nadcházejících týdnech nás čeká jen opravdu drobné zalévání – jedna konev týdně je pro platan bez listí a s malým kořenovým balem přesně ta správná dávka vody, aby se správně uchytil.
V Cehnicích dne 21. 4. 2022
Milý platane, platánku,
vítáme Tě u nás v Cehnicích, na půdě naší školy. Nejdříve dovol, abychom Ti naši školu trochu představili.
Slavnostně byla otevřena v roce 1947 a v současné době ji navštěvuje 125 žáků. V červenci 2021 byla otevřena nová budova MŠ. Do zdejší školy chodí žáci od první až do deváté třídy. Každá třída je jiná, jedna je klidná, jiná výtvarně nadaná, další nám připadá nejlepší na světě.
Během roku se zde děje mnoho třídních nebo celoškolních akcí – lyžařský a cyklistický kurz, projekt 72 hodin, vánoční a velikonoční dílny. Společně jsme při jedné z velikonočních dílen vyměřili správné místo, do kterého jsi nyní zasazen. Vykopali jsme hlubokou jámu a přáli jsme si, abys tam už byl. Třeba kolem Tebe budou jednou i lavičky, na kterých bychom se rádi učili.
Máš štěstí, že k nám přicházíš až teď. Téměř celý minulý školní rok byla totiž škola opuštěná. Lavice osiřely, všude ticho, nikde nepobíhali žáci. Bylo by Ti tu smutno. V roce 2020 totiž začala epidemie. Malý zlobivý mikroorganismus menší než nejmenší mraveneček jménem COVID-19 k nám přiletěl z Číny a pěkně tu řádil. Byla nařízená karanténa a my jsme nemohli chodit do školy. Museli jsme přejít na distanční výuku, takže jsme se učili z domova přes počítač, tablet nebo telefon.
Byli jsme sice zavřeni doma, nemohli jsme se scházet s kamarády ani chodit do kina, ale poznali jsme, že vzdělávat se můžeme i jinak než v lavicích. Naučili jsme se lépe využívat počítač i telefon. Naším každodenním doplňkem se stala rouška nebo respirátor. Ale také jsme si začali vážit dříve úplně samozřejmých maličkostí.
Letos už zase můžeme chodit do školy, ale naše radost netrvala dlouho. V únoru rozpoutalo Rusko válku proti Ukrajině. Všude ve světě se o tom psalo, mluvili jsme o válce i ve svých třídách. Ukrajině se snažíme pomáhat. Posíláme zbraně, peníze, oblečení, jídlo, prostě vše, co je třeba. Spousta rodin musela opustit své domovy a přišla i k nám do České republiky. Někteří z nás začali pomáhat s výukou češtiny v nedalekých Skočicích, kde bylo několik ukrajinských rodin ubytováno. Ve třídách zatím žádné děti z Ukrajiny nemáme, ale uvidíme za pár měsíců.
Doufejme, že Ty u nás budeš vyrůstat v klidu a míru a kolem Tebe budou pobíhat jen šťastné a spokojené děti. Budeme Tě považovat za svého nového kamaráda. Uvidíš ještě mnoho východů a západů slunce, než se z Tebe stane krásný veliký strom. Slibujeme Ti, že se budeme o Tebe starat, abys byl u nás spokojený a cítil ses tady jako doma. Vysadili jsme Tě sem i proto, abys nám dělal radost, dával stín a navozoval pohodu.
Přejeme Ti, aby z Tebe vyrostl krásný silný strom s pěknou hustou korunou a v Tvých větvích hnízdilo hodně ptáčků, aby sis užil hodně smíchu a radosti dětí, které si pod Tvojí korunou budou hrát, aby ses stal důvěrníkem holčičích tajemství a prvních lásek, abys nebyl nemocný, aby Tě sluníčko hřálo, déšť kořeny smáčel a vítr listy houpal, aby Ti nikdo nikdy neublížil a neuříznul Tě, aby Tě nezlomil vítr a abys prožil krásný dlouhý zelený život.
Žáci a žákyně cehnické školy